January 2015

"The Fifth Element" by Luc Besson

19. january 2015 at 17:40 | J. |  Filmy
Dobře, už jsem povídala o tom, že mám spoustu rozepsaných článků? ...Mám. A protože společně s tímhle už to jsou dva články o filmu, rozhodla jsem se udělat rubriku týkající se filmů. Nazvu ji "Filmy", protože jsem se zařekla, že s tou občasnou angličtinou všude, přestanu. Zatím se mi to docela daří - až na nadpisy. S tím bohužel nepřestanu.

No nic, rubriku jsem založila...and now... (boha, vidíte to? Zase jsem to zakřikla.) A teď už přejdu k tomu filmu.


My public profile aneb vše, co o mně veřejnost smí vědět

11. january 2015 at 0:48 | Misanthrope
Narodila jsem se jednoho zimního odpoledne na jihu Moravy. Je mi stále -náct, ale lidé mi často říkají, že se chovám starší. Taky mi říkají, že mám moc vlasů. A mají pravdu.
Skoro nic mi nevadí a naštvat mě taky není snadné. Neexistuje moc věcí, na kterých mi záleží. Jsem flegmatik tělem i duší a život neberu příliš vážně. Ráda chodím do lesa, jezdím dopravními prostředky a ráda se vlivem různých situací ocitám na místech, kam bych za normálních okolností sama v životě nevkročila. Také ráda piju čaj, džus a coca colu, žvýkám žvýkačky (nejlépe pro děti), papám Sněhulky, poslouchám hudbu a fotím.

Následuje malý výčet mých drahých fandomů.. kdybyste se semnou někdo chtěli ztotožnit třeba: The Beatles, Harry Potter, Doctor Who, Sherlock, Game of Thrones. Nově také American Horror Story. A abych nezapomněla, jsem hrdý fanoušek Lady Gaga až za hrob.

Většího milovníka angličtiny než jsem já budete jen těžko hledat. (Moc dobře vím, že tohle tvrdí kdekdo o kdečem. U všech těch věcí popsaných nahoře bych se tohle říct neodvážila. Ale tady to myslím upřímně a vážně.) English is love, english is life.

Co se týká mého vzhledu. Díky své barvě pleti vypadám, jakoby mi bylo konstantně špatně. Mám černé vlasy, které ovšem rostou rychlostí světla a proto mi na hlavě po většinu času straší ohavné pseudo-hnědé odrosty. Na sebe si většinou vezmu první věc, co vytáhnu ze své hromady černých či šedých hadrů, černou bundu (jak v létě, tak v zimě) a k tomu boty, které jsou buď rozbité nebo od bláta. Nejlépe obojí. Ponožky nenávidím a když už, tak nosím každou jinou. Překvapivě nevypadám jako bezdomovec, vlastně jsem strašně krásná..


Kdyžtak si přečtěte i můj blogový profil a sledujte mě na instagramu (já ho mám jakože i v menu, ale tamten odkaz nefunguje a je to kamufláž.) Děkuji.

Can't hide my high spirits

10. january 2015 at 20:43 | J. |  Můj život
Nadpis článku mluví za všechno. Navzdory všem skvělým věcem (a že jich není málo), který blogger a tumblr nabízí, jsem zase tady, protože - co já vím proč - cítím se tu nejlíp. Chybí mi články plný keců o tom, co se mi v poslední době stalo, nad čím se ráda vztekám a nad čím momentálně šílím. Taky mi chybí blog.cz jako celek, s hlavní stránkou, autorským klubem - jehož úroveň radši nebudu komentovat (ne že by tam nebylo hromada dobrých blogů, samozřejmě), s tématy týdne, debilníma fontama a omezeným nastavením vzhledu.

Abych tímhle článekm pokryla tak nějak všechno nejasný, začnu u toho, že pokud někoho zajímá původ názvu tohohle blogu, ptejte se někoho jinýho, ne mě.

Z odstavce nahoře lze pochopit, že jsem tady měla blog dřív (adresu vám rozhodně dávat nebudu - stejně tam teď už nic neuvidíte) a teď tu jsem zase, po tom, co jsem prolezla všechny možný domény a testovala.

Rozhodla jsem se, že od roku 2015 budu ta nejvzornější blogerka pod sluncem, takže to tu neshnije a budu dávat zdroje k věcem, který nejsou moje (to se dokonce rýmovalo, všimněte si.)

Proč je v tomhle článku slon, to má jednoduchý význam. Před týdnem jsem byla v Praze na muzikálu Mauglí a uvědomila jsem si tam, že slon je děsně spirituální zvíře...no a tak ho tu mám, aby chránil duši blogu.

Když budete žít spontánně, dojdete nejdál.

Loučím se, pro teď, a jdu to tu ještě trochu poupravit.