July 2015

My favourite youtubers

29. july 2015 at 15:35 | J. |  Články na téma
Nikdy jsem neměla youtubers ráda. Popravdě bych řekla, že tak úplně nemám ani teď. Nikdy jsem nepochopila, k čemu je vlastně dobrý koukat na jejich videa a proč bych to zrovna já měla dělat. Většina těch známějších mě vůbec neoslovila, naopak mě nudili a jaksi jsem nedokázala dokoukat ani jedno jejich video.

K devětadvacátému červnu mám oblíbené youtubery všehovšudy dva...světě div se. Kdybych časem objevila nějaké další mému srdci blízké, udělám update.

(První edit tak cca v červenci, druhý na začátku listopadu.)


Nemiluju léto a přestávám umět česky

28. july 2015 at 19:01 | J. |  Můj život
Přepnula jsem si blog na angličtinu, moc se divím, že až teď. Byla jsem týden mimo město s lidmi z Kanady. Nejenom že jsem se dozvěděla velice zajímavé věci; například, že v Americe mraky vypadají jinak, než tady v Evropě. Jsou prý víc dole a když se na ně díváte, připadá vám, jakobyste je sledovali z boku a byli na jejich úrovni. Nebo to, že v Kanadě nemají stohy sena a výpravčí vlaků.. Hlavně jsem se ale ztotožnila se svou kamarádkou, která s češtinou trochu bojuje - říká velice zvláštní a zajímavá slovní spojení, obraty a výrazy, většinou fráze slovo od slova přeložené z angličtiny (když se mezi něčím rozhoduje, neustále říká, že "debatuje" a zdá se nemožno ji to odnaučit.. anebo při jedné hře trvala na tom, že musíme přemýšlet "víc literálně"). Dá se jí ale rozumět výborně (však je čeština přecejenom její mateřská řeč), ona ale i přesto pořád tvrdí, jak jsem skvělá, že pochopím všechno, co chce říct a že s ní mám trpělivost.

Ano, mám opravdu trpělivost a pochopení pro lidi, co se neumí vymáčknout.. až tedy na to, že já bych umět mluvit česky měla, vzhledem k tomu, že tu žiju a vzhledem k tomu, že bych stále měla ovládat češtinu lépe než kterýkoli jiný jazyk. No nevadí..

Sice mě a mou duši moc těší, že ji mohu neustále opravovat, na druhou stranu se ale dostáváme i do situací jako:

P "Jak se řekne česky tohle?"
J "Netuším.."

nebo

P "Nooo...vždyť chápeš, co chci říct."
J "Chápu, taky nevim, jak bych to řekla."

Měla jsem dost šancí zamyslet se nad svou mluvou. Kdykoliv se mě zeptala, co nějaký slovo znamená (většinou něco primitivního jako třeba mor), byla jsem celá šťastná, že přecejenom umím česky. A když chtěla vědět, jestli fráze, co používá, nezní debilně, většinou jsem odpověděla "no trochu jo, ale já to tak taky říkám." Když jsem jí cosi vysvětlovala a jako vždy poslední dobou nedokázala vyjádřit, co vlastně mám na mysli, načež jsem to začala opisovat jako debil debilovi, děkovala mi, že je supr, že už jsem pochopila, že jí dělají těžší slova problémy a že jsem tudíž moc hodná, že se jí to snažím vysvětlit... To, že jsem to dělala spíše proto, že jsem sama lepší slova nenašla, už jsem jí pochopitelně neříkala.

(Ok, právě jsem činila velké počty a v tomto článku se až potud vyskytuje jednadvacetkrát slovo "že". Když vezmeme v potaz, že slov je v článku dohromady kolem třistaosmdesáti, docházíme k závěru, že toto slovo zaujímá pět procent celého článku.. Nevím, zda se smát, či brečet.)


Co se první části nadpisu týká - ne, nemiluju léto, vůbec. Ale letní mainstreamovej design, kterej má každá druhá blogerka, jsem mít prostě musela.