September 2015

Hloupé a pozitivní dvanácté září

12. september 2015 at 23:52 | J. |  Můj život
Znáte ten pocit, když vyjdete ven z domu a ucítíte vůni vzduchu? Pověšinou voní po ročním období, které právě přichází na scénu, ale nakonec... asi může vonět po všem, co vás napadne. A všechny tyto věci vám evokují vzpomínky. A ty vzpomínky vás dělají šťastnými.

Rodiče vám odjeli pryč i se psem a vy teď pár dnů žijete sami. Říkáte si, že se nehnete z domu, ale z nějakého nevysvětlitelného důvodu máte doma takovou zimu, že se nakonec přece jenom hnete a jdete ven. Nakoupit a tak (aneb ano, připadáte si fakt dospěle). Víte, je to skvělé rozhodnutí, protože tak krásně jako dnes venku už dlouho nebylo. Ani moc teplo, ani zima, sluníčko svítí sem tam, vítr není nijak obzvlášť silný ani ledový, ale stále je a všude ve vzduchu poletuje plno tadytěchto vůní vyvolávajících různé vzpomínky. Vzpomínky na místa, vzpomínky na staré časy, vzpomínky na lidi. Venku, v mhd, všude.. Na Babí léto je ještě moc brzo, ale i tak vám přijde, že ho v tom vzduchu cítíte.


Uvědomujete si, jak moc milujete vaši zemi a vaše město, když čucháte všechny tyhle vůně a vzpomínáte, jak jste zde prožívali dětství a mládí a kdovíco. Přemýšlíte o lidech, které zbožňujete a je dost možné, že jich po cestě i pár potkáte. Samozřejmě děláte, že je nevidíte, protože by vám zkazili vaši polomeditační procházko-projížďku městem.. Ale udělá vám radost, když je vidíte.

Došlo vám, že jste vlastně šíleně šťastný člověk. V podstatě nemáte moc věcí, na které si stěžovat.. (samozřejmě teoreticky ano, ale pak si vzpomenete, že jsou tu vždycky lidé, kteří jsou na tom v jakémkoli možném ohledu alespoň o chlup hůř a proto se ze stěžování si zanedlouho vyklube soucit a poté výčitky, protože soucit nikomu nepomůže. No a po výčitkách to hodíte za hlavu... protože proč se něčím trápit, když je tak krásný den a když nemáte věci, na které si stěžovat.) A tak v podstatě jdete, koukáte kolem sebe, sluchátka v uších, přemýšlíte a dýcháte.

Také se vsadím, že znáte ten pocit, když na někoho myslíte a už jen ta myšlenka vám na tváři vykouzlí úsměv. Ne, žádná zamilovanost, prostě se vám to čas od času stává s lidmi, na kterých vám záleží. Nedokážete to zastavit a ani nechcete. Dělá vám radost přemýšlet, co někdo z vašich blízkých asi právě dělá. Dělá vám radost jim napsat a zeptat se. Dělá vám radost, když vám odepíšou. Protože jim na vás záleží také a věnují, ač klidně jedinou sekundu, myšlence na vás. A vy o tom víte. Dělá vám radost, když je to přesně naopak a oni si vzpomenou na vás. Napíšou vám nějakou pitomou zprávu o tom, co se jim dnes stalo, co právě dělají nebo prostě pozdraví a zeptají se, jak se máte. Najednou se cítíte důležitě. Uvědomíte si, že onen člověk asi nepíše tuto zprávu všem lidem ze svého telefonního seznamu/facebooku. Uvědomíte si, jaké máte štěstí, že je máte. A že oni mají vás.. protože si najednou připadáte skvělí. Jakože na vás někomu záleží. Jakože na vás vám samotným záleží. Jakože na všem na celém světě najednou záleží. A vy jste ti nejšťastnější tvorové.


Tag: Game of Thrones

7. september 2015 at 1:58 | J. |  Články na téma
Buďte pozdraveni!

Před pár minutami jsem dokoukala pátou a zatím poslední řadu Game of Thrones. Mé dojmy jsou velice smíšené a jelikož jsem celou řadu zhlédla dnes a v hlavě tudíž nemám nic než šok, krev a zradu (dobré pocity se tam někde vzadu skrývají také, stejně jako dobré aspekty seriálu), nemůžu jít spát a musím si tímto tagem urovnat své myšlenky. Navíc jsem byla otagována mou drahou Ninou a kdopak jsem, abych neuposlechla jejího přání.. Otázky jsem ukradla někde z internetu a pár jsem si jich přivymyslela. Pokud je budete chtít použít, rozhodně nejsem proti.

Článek obsahuje spoilery. (hodně spoilerů)