Proč bloguju

8. november 2015 at 22:42 | Misanthrope |  Články na téma
Krásný nedělní listopadový večer.

Chytil mne tento víkend další amok, kdy jsem nemohla s momentálním stavem svého blogu vydržet už ani minutu, a tak jsem to tu zase celé překopala a tentokrát si změnila i přezdívku. Sama jsem si diagnostikovala, že mě vcelku často přepadají šílené záchvaty perfekcionismu. Kriticky si svůj blog prohlížím, civím na články a nevím, proč to tu vůbec všechno ještě šlape. Najednou mám pocit, že musím každý jeden článek okamžitě přepsat a ty, které už se nedají zachránit, jednoduše smazat. Dokud něco neudělám, stále mě pronásleduje neodbytný špatný pocit nespokojenosti, klíčící někde hluboko v mém nitru.

Když jsem se Nině svěřila s tím, že mám chuť všechny články přepsat, zeptala se mě "a k čemu by to bylo?", což mě donutilo uvědomit si, jak hloupě si počínám. Vždyť je to pravda. Dochází mi to, ale na druhou stranu mě neustále sžírá pocit, že jsou mé články nedokonalé a o ničem a nechci, aby jen tak visely na internetu na stránce, která je jen a jen moje a za všechno, co se na ní nachází, držím zodpovědnost jen a jen já.

Díky tomu jsem se také zamyslela, proč tento blog vlastně vedu a zda to má vůbec nějaký smysl. Musí mít blogování smysl? Hádám, že tímto smyslem myslí každý něco trochu jiného.



  • Píšu pro pocit
Jak už jsem nahoře načala. Kvůli špatným článkům a špatnému vzhledu se dokážu cítit vyloženě mizerně. Naproti tomu, když napíšu nějaký pěkný (který se mi však může hned den na to šeredně znelíbit a ocitá se v koši na obrovské hromadě dalších článků), zvedne mi to náladu a mám pocit dobře odvedené práce.

Podotýkám, že "pěkný článek" se mi musí zamlouvat jak po obsahové stránce, tak po té vzhledové - pokud není dokonalý - včetně zarovnání do bloku, poměru stran a mezer od kraje i od textu u přidaného obrázku, konců odstavců na koncích řádků a podobně, jsem schopná opravovat ho až do zbláznění a nejít spát, dokud nejsem alespoň trochu spokojená.

  • Píšu proto, abych se vypsala
Vidím nevídané, cítím necítěné, slyším neslyšené. Stane se mi něco, co je příliš osobní nebo příliš hloupé na to, abych o tom pověděla doma nebo abych s tím otravovala své "přátele". Co jiného tedy dělat, než to šifrovaně a velice zobecněle napsat na blog?

  • Píšu ze zvyku
Už od roku 2009 straším na různých blozích. Ať už jsem psávala o disney hvězdách, sdílela "kusowky", tvořila diplomky za bleskovky nebo potila hluboké a nepochopené články o kdovíčem, stále jsem tu byla a stále na blog přispívala. Nemusím publikovat random žvást každý týden, nemusím ani každý měsíc. Líbí se mi prostě jen fakt, že mám na internetu svůj vlastní koutek, kam můžu vyvěsit co se mi zlíbí. Nechtěla bych to jinak.

  • Píšu kvůli komentářům
Ne že bych toužila po nějaké blogové slávě. Nebudu ale lhát a tvridt, že komentáře nepotěší. Protože potěší. Ať už mi dotyčný napíše dlouhý či krátký komentář, ať je to komentář z donucení (že Nino), ať je to hloupá reklama typu "zvu tě na svůj blog", ať je to prudký nesouhlas s čímkoliv, co jsem vyplodila, vlastně ať je to klidně i ledabylé seskupení písmen, slov, vět, libovolné po sobě jdoucí stisknutí kláves, vždy vykouzlí něco jako úsměv na mé tváři, když mi na telefonu vyskočí email od blogu.cz s tím, že u mě přistál nový. Mimochodem úplně všechny komentáře oplácím, kdyby vás to zajímalo :D.

Tímto bych chtěla všem, co mé články komentují a hlavně čtou, moc poděkovat. Ne že byste byli zrovna síla, co mě táhne dál (tento bod je jako poslední právem), ale mám vás ráda.
 


Comments

1 Yu | Web | 8. november 2015 at 23:20 | React

lsfvdjkyh

2 Yu | Web | 8. november 2015 at 23:32 | React

(to bylo ledabylé seskupení písmen)
(a teď máš komentáře dva!)
(od jednoho člověka... trolling much :D)

tvůj blog se mi líbí!

(jenom mě napadlo, podle profilu vypadáš na vegana a v nějakém článku bylo, že jsi jedla lentilky, tak - lentilky nejsou vegan, a kdybys byla vegetarián, tak to taky nejsou) (hele, to zní trochu jako hejt... ale není!)

3 Yu | Web | 9. november 2015 at 0:28 | React

Děkuji :") Já ani nevím. Jen mi to tak přijde, nebo to tak je. Mám poněkud nízké sebevědomí.

Aha, pak je vše v pořádku, pardon : D

Mohla bych se ještě zeptat, to je asi celkem osobní, tudíž odpovídat určitě nemusíš - jaký je název tvé oblíbené čajovny (o které jsi v oněm článku psala)?

4 Alice M. | Web | 11. november 2015 at 10:21 | React

Tak zrovna nedávno jsem si prošla úplně stejnou krizí jako ty :-) Ale taky jsem se zamyslela nad tím, proč blog vůbec píšu a pomohlo mi to tu krizi překonat :-)
http://aliceontheblog.blog.cz/

5 Yu | Web | 11. november 2015 at 16:12 | React

Aha,,, Brno, no tak nic :D Trochu jsem doufala, že to bude Praha Plze%n nebo Budějovice. :D

6 Elis | Web | 12. november 2015 at 8:09 | React

To jsi kovaný perfekcionalista a to dost komplikuje život, byla jsem taky taková, až do chvíle kdy jsem zjistila, že vlastně nežiji a jen něco opravuji nebo dělám tak dlouho, dokud neuznám, že je to dokonalý a tak jsem se s tím popasovala a donutila se ke změně a říct si vždy, "to je dobré, to stačí" a cítím se mnohem lépe...

7 - | 13. november 2015 at 16:51 | React

Máš super blog, určitě se budu pravidelně vracet :)

8 Fernweh | Web | 14. november 2015 at 21:46 | React

Aha, už tomu rozumím ty perfekcionisto. A nepíšu komentáře z donucení! Milunkám tě.

9 Lokusta | Email | Web | 18. january 2016 at 11:56 | React

Tiež prepisujem svoje články. Koniec koncov, človek si dokáže od textu vytvoriť odstup až po čase. Čo znamená, že ak mi nepublikovaný článok neleží mesiac v rozpísaných, tak mi musí ležať mesiac v publikovaných a až potom dokážem niečo meniť. Neberiem svoje výtvory ako "aktuálnu" záležitosť. Tí, ktorí sa venujú rovnakej téme ako ja, sa k nim budú vracať, teda editovať pre nich články zmysel má, hoci oni sami o tom vedieť nemusia.

Je zaujímavé tvoje poňatie "pocitu". Prekvapivo, rovnaký pocit mám aj ja, len som si to doteraz neuvedomila. S ďalšími dvoma bodmi sa stotožniť nedokážem. Som doslova na inej vlnovej dĺžke. Svojím blogom sa snažím zmeniť pohľad na anime z pohľadu fanúšikov aj z pohľadu odporcov (alebo tých, ktorí sa o túto tematiku nezaujímajú). Chcem svetu povedať - je to plnohodnotný druh populárneho umenia ako každý iný. Priznávam, ide to ťažko. (Ak to vôbec nejako ide...) A teraz zase k článku. Áno, aj pre mňa znamenajú komentáre veľa. Ako ty píšeš, dokonca aj taký spam má u mňa miesto, lebo to patrí k internetu. Je to síce nenávidený, ale vo svojej podstate zaujímavý fenomén. (Plus nedokážem byť zlá na tie deti, ktoré ich píšu.)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement