Nic není tak zlé, jak se zdá

22. january 2016 at 11:21 | Rohan |  Můj život
Z uplynulého pracovního týdne jsem navštívila budovu naší školy všehovšudy dvakrát. Holt jsem záškolák. Pravdou je, že mnohdy prostě nemám sílu. Ani odhodlání. Ani vůli.



- písnička z úžasného AHS: Hotelu.


Například dnes. Už si ani nepamatuju, kdy jsem včera usnula. Ani to, zda jsem doopravdy spala, nebo jen ležela a vnímala, jak plyne čas. Byla to velice divná noc. K ránu, stále ještě po tmě, vyhrabala jsem bílé ponožky a šla na autobus. Obvykle na sraz s L. přijdu až po ní. Dnes měla zpoždění a já při čekání narazila na jinou spolužačku. Když jsme se potom s L. o čtvrt hodiny později blížily k té zlé budově, kam chodíme na praxi, řekla jsem si, že to prostě nezvládnu, že nemám sílu. Bylo mi fuk, že jsem předtím potkala tu spolužačku (která je taková slepice, že rozhodně nebude váhat říct třídní, že mě viděla). Bylo mi fuk, že je to naposled, co tam jdeme a že tam mám věci. Bylo mi fuk dokonce i to, že jsem včera slíbila kamarádovi, se kterým jsem na oddělení, že tam stoprocentně půjdu. Prostě jsem na to neměla a tak jsem řekla L., ať jde sama. No.. Jestli budu dělat nějaké zkoušky z praxe, tak ať. Můžu si sama za to, že si komplikuju život.

Bylo mi moc zima a cítila jsem se hrozně. Celý týden se nebavím s mamkou a dnes mi nachystala svačinu. Asi se chtěla usmířit. Což je smutné, neboť po tom, co jsem se zase vykašlala na praxi, to asi lepší nebude. Tož jsem jela autobusem a melancholicky koukala z okna. Přemýšlela o tom, jak to bude mamku mrzet, jak L. bude naštvaná a jak mě onen kamarád bude nenávidět, neboť tam bude sám (taky že nenávidí, napsal mi to.) Přemýšlela jsem, že udělám nějakou anarchii, jakože třeba uteču z domova, nebo se prostě odstěhuju a budu se živit prostitucí. Že si deaktivuju facebook, ukončím školu a už nikdy mě nikdo neuvidí. Přemýšlela jsem taky, že se zabiju (možná si teď řeknete "panebože", ale pro mě to není nic hrozného. Přemýšlím o tom často a není to důsledek toho, že bych byla psychicky na dně. Prostě.. mi to přijde jako jedno z možných řešení mé budoucnosti.) Na internetu od zabíjení se ale všude hrozně odrazují a vůbec, jsem zbabělec a bojím se bolesti. A tak jsem sebevraždu odložila na dobu neurčitou.

Doma se mi nechtělo dělat absolutně nic. Protože mě při všem rušily myšlenky. A ani na ty jsem se nemohla pořádně soustředit. Nakonec jsem napsala mamce něco ve smyslu, že má štěstí, že má ještě mou sestru, poněvadž já jsem nemožná a že se půjdu zakopat a utopit.

Odepsala, že dojde domů dřív a uvaří mi oběd. Poté mi napsala i L., zda mi má vzít věci. Oboje mi to zvedlo náladu a trochu snížilo pravděposobnost páchání nějaké pitomosti. Možná nebudu pár dnů jíst na protest proti sobě samé a vlastní hlouposti. Myšlenky mě teď už neruší a necítím se jako vyvrhel. Akorát kamarádovi se budu muset omluvit (možná je to sobecké, ale očekávám, že mi to odpustí, protože už jen to, že se snížím k něčemu takovému, jako je omluva, je v mém případě odpuštěníhodné.) V konečném výsledku je dnes vskutku divný den a to ještě není ani poledne. A abyste věděli, nic není nakonec tak zlé, jak se zdá či na první pohled zdálo.

Ps. Jak se vám líbí moje nová přezdívka? Podle mě je naprosto dechberoucí.
 


Comments

1 Simix | Web | 22. january 2016 at 19:21 | React

S pevnou vůlí je to někdy těžké no..
Prostituce.. jajáj. Facebook jsem měla už taky deaktivovaný... udělala jsem to 2x.. teda třikrát, vlastně čtyřikrát.. a z toho dvakrát to bylo kvůli depresím.
Nad sebevraždou jsem přemýšlela také, ale odsoudila jsem to jako blbost.
Přeji ti hodně štěstí a ať ti víc věcí .. jako těch drobných.. zvedá náladu a zkus myslet pozitivněji, ono to všechno nějak půjde :)
Tak se měj :)

2 Fernweh | Web | 22. january 2016 at 19:38 | React

Je fajn, že to nakonec nebylo tak zlé, jak sis myslela. Děkuju, že odkládáš sebevraždu. Mrzí mě, že ráno opouštíš postel, aby sis na poslední chvíli rozmyslela, že nejdeš na praxi. To je hloupé. Když cítím, že to nezvládnu, tak raději spím. Ale když už bych byla tak silná vstát z postele a jít do té zimy, tak už bych to vydržela a došla na tu praxi nebo někam.

3 bychristine | Web | 22. january 2016 at 22:22 | React

Na to abych šla za školu prostě nemám odvahu. A možná ani nechci mít, protože (a teď napíšu něco fakt nesmyslnýho) mi tendle rok ta škola ani tak nevadí... Nevím, nějak jsem si už zvykla.
Někdy mám pocit, že musím udělat něco šíleného, protože mě už můj život prostě nebaví... v posledních měsících je to lepší, ale stejně...
Každopádně máš kolem sebe asi super lidi takže nad sebevraždou vůbec nepřemýšlej! Už jen kvůli nim.
Přeji ti, ať se máš lépe!
P.S. A děkuju moc za tvůj komentář! Udělal mi radost a dal trochu naděje, že se to snad nějak vyřeší :)

4 R. | 23. january 2016 at 0:32 | React

Ach prosím, neděs mě. Ani si to nechci představit. Raději si to ani nebudu představovat, i když můj mozek mi nutí opak.
Je mi hrozně líto, že se všechno tohle děje. Strašně doufám, že to všechno bude lepší. A ono bude. Člověk jen někdy musí být příšerně trpělivý.

5 barlie | Web | 23. january 2016 at 20:19 | React

Musím říct, že s tebou poněkud soucítím a asi tomu i rozumím, protože sama mám občas pocit, že nemám sílu na vůbec nic. Ani umřít mi nepřijde jako východisko, prostě nechci vůbec nic. Jen ležet a čumět do zdi. Občas mě to samotnou děsí.
Každopádně dokud lidi jako tvoje mamka a L. jsou s tebou a tak to ještě pořád stojí za to. ;)

Nechceš si třeba vyměnit maily a dopisovat si ? :)

6 Angelique. | Web | 24. january 2016 at 13:00 | React

Občas to tak taky mívám. Dny, kdy nemám sílu vůbec na nic. V podstatě ani na to vstát z postele. Stává se mi poměrně často, že někam vyrazím a v půlce cesty si to rozmyslím a nakonec tam nejdu. Třeba do školy. Když jsem byla na střední, tolik se mi to nestávalo, ale teď pořád. Se školou... s prací. A štve mě to, že nemám dostatečně silnou vůli to překousnout, ale někdy to prostě nejde. A myslím, že spousta lidí má dny, kdy se jim prostě nechce vůbec nic a přemýšlí o různých věcech, včetně toho, že by bylo jednodušší umřít... ale pak si většinou zas řeknu, že jsem naživu i celkem ráda, a že by to bylo asi moc jednoduchý.

Nová přezdívka se mi líbí, myslím, že je super :) jen si tě musím změnit v menu :D A tvoje oči náhodou zní taky hodně zajímavě :) Co se ještě toho Doctora týče, no tak Ashildir :D no o tý radši už ani nemluvit :D Jako já jsem nikdy moc nemusela ani Aryu, spíš mě teda pěkně sere, abych pravdu řekla :D všichni ji milujou, ale mě vytáčí nehorázně :D a jako Ashildir se moje sympatie zrovna dvakrát nezískala :D
Ale speciál byl naprosto skvělý, ten jsem si maximálně užila. Já jsem dřív River taky neměla moc v lásce, vlastně vůbec... ale teď jsem si ji nějak oblíbila a taky se mi k sobě s Doctorem hodí. Ten závěr byl skvělej! Jak dlouhá je tady noc? 27 let :D tím mě dostal no :D Fakt se mi hooodně hodně líbil tenhle vánoční speciál, byla to sranda :) A 12 a River se k sobě hrozně moc hodí :) Jen mě štve, že 10. série bude nejspíš až 2017 :/

7 Ter. | Web | 24. january 2016 at 14:34 | React

Upřímně musím říct, že mě tyto stavy děsí, poněvadž na ně trpí kamarádka. A je jen málo věcí, které bolí víc, než když ti někdo tak super řekne, že se tuhle naládoval prášky (naštěstí to nevedlo k něčemu zlému, ale jde tu o pointu). Samozřejmě i deaktivace facebooku už jednou proběhla, v rámci výzkumu o tom, kdo si toho všimne.

Nechápu tvé myšlenky, i když bych hrozně ráda pochopila a třeba i pomohla. Taky se mi občas zdá, že nemám sílu nic udělat, ale v poslední době se snažím svou vůli trochu napínat, abych k té posteli nepřirostla. A zatím se docela daří.

Doufám, že se časem najdeš a dostaneš se z toho všeho ven. Je to jenom na tobě a já věřím tomu, že na to každý jeden z nás má. Hodně štěstí. :-)

8 buttercup♡ | Web | 26. january 2016 at 17:01 | React

ta přezdívka je super. slovem dechberoucí jsi to fakt vystihla. :D :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement